Tejpování (kinesiotape)

Tejpování (kinesiotape) představil roku 1979 japonský chiropraktik dr. Kenzo Kase. Ten vyvinul pružné pásky, jež jsou známé jako Kinesio Tex Tape. První velkou sportovní akcí, při níž bylo tejpování prováděno, byly Letní olympijské hry v jihokorejském Soulu v roce 1988. Do povědomí širší veřejností tejpování vstoupilo ještě více po Letních olympijských hrách v Athénách v roce 2004.

Tejpování slouží k ovlivnění vazů, šlach, fascií a lymfatického systému. Dá se využít i pro korekci jizev či pro úlevu od bolesti. Kinesiotapy jsou zhotoveny ze 100% bavlny bez přídavku latexu. Jsou charakteristické vyšší flexibilitou oproti klasickému pevnému tapu, tudíž neomezují klienta v běžné denní činnosti ani při sportovním výkonu.

Nalepený kinesiotape působí tahem na sval a podkoží a vyvolává reflexní reakci nervových vláken, cév a lymfatických drah.

Využití tejpování (kinesiotape) ve fyzioterapii

  • dokáže tišit i dlouhotrvající bolest
  • přináší úlevu během akutních i chronických obtíží pohybového aparátu
  • uvolňuje přetížené svaly a měkké tkáně
  • zvyšuje napětí oslabených tkání, čímž zvyšuje jejich výkonnost
  • stimuluje lymfatický systém a tím snižuje otok měkkých tkání
  • pomáhá při zánětlivých stavech pohybového aparátu

Využívá se v terapii dětí i dospělých. Oblíbený je v prevenci a terapii u sportovců pro podporu stability kloubů a podporu svalové koordinace.

 

Kinesiotape (tejpování) chodidla